Velikonoční svatý týden – cesta s Kristem

Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života. (Jan 8,12)

Velikonoce nejsou svátkem jako ty ostatní: je to “svátek svátků”, “slavnost slavností”.  Slavením velikonočního tajemství se křesťané spojují v důvěrném společenství s Kristem a vydávají se s ním cestou kříže ke vzkříšení a k životu s Bohem.

KVĚTNÁ  NEDĚLE

Oslava Svatého týdne začíná na Květnou neděli průvodem, který symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom dostali také podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě. Tuto myšlenku vyzdvihuje zvláště žehnací modlitba nad ratolestmi: “… požehnej také nás, ať s radostí jdeme za svým Králem Kristem.”

Květná neděle spojuje Kristův královský triumf a oslavu jeho utrpení vjedno. Obojí je ve velikonočním tajemství vzájemně propojeno…

ZELENÝ  ČTVRTEK

Tématem večerní liturgie jsou dvě události: Ježíšova večeře, při níž ustanovuje tajemství eucharistie a myje apoštolům nohy; Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí…
Kristus nás posiluje svým tělem a svou láskou. V této síle se pak můžeme vydávat na cestu do zaslíbené země. Na cestu, která vede i přes poušť utrpení a smrti, ale též skrze bránu vzkříšení. Cílem této cesty je “země”, ze které nebudeme vyhnáni, totiž “nové nebe a nová země” nebeského království. 

VELKÝ  PÁTEK

Podle prastaré tradice se dnes neslaví eucharistická oběť, ale obřady na památku utrpení Páně. Ty mají tří části: Bohoslužbu slova (ve které se čtou pašije) zakončenou přímluvami za celý svět; uctívání kříže; přijímání.

Velký pátek je postním dnem – postem od masa a újmy v jídle.

Tento den je připomínkou dne smrti Ježíše Krista, kdy se konal proces odsouzení, jeho poprava i pohřeb.

BÍLÁ  SOBOTA

Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den konfrontováni s tvrdou realitou Ježíšovy smrti, nejistoty a jistě i zoufalství. Po celý den se nekonají žádné bohoslužby. Až po západu slunce začíná velikonoční noc (vigilie).

Velikonoční vigilie je oslavou svaté noci, kdy Pán vstal z mrtvých, kdy rozlomil pouta smrti a jako vítěz vystoupil z hrobu, aby i nám otevřel cestu k životu.

Oslava Veliké noci vyjadřuje mnohými symboly a texty tento velikonoční “přechod” (pesach) ze zajetí utrpení a smrti do života svobody a plnosti.

NEDĚLE ZMRTVÝCHVSTÁNÍ „Hod Boží velikonoční“

Kristus vstal z mrtvých za svítání “prvního dne v týdnu”, neboli “prvního dne po sobotě” (sobota byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne).

Jako křesťané věříme, že svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo a definitivně lidem otevřel cestu k Bohu, k plnosti života s Bohem.

Viz také Neděle  zmrtvýchvstání

VELIKONOČNÍ OKTÁV, doba  velikonoční

Oslava Velikonoc trvá dalších padesát dní (“velikonoční doba”) a vrcholí slavností Seslání Ducha svatého (Letnice). Latinský název Pentecostes znamená “padesátý den velikonoční slavnosti”. První týden po Velikonocích se nazývá “Velikonoční oktáv”. Čtyřicátý den po Velikonocích (čtvrtek v šestém velikonočním týdnu) se slaví svátek “Nanebevstoupení Páně”.

(R.Dluhošová)