Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života. (Jan 8,12)
Velikonoce nejsou svátkem jako ty ostatní: je to „svátek svátků“, „slavnost slavností“. Slavením velikonočního tajemství se křesťané spojují v důvěrném společenství s Kristem a vydávají se s ním cestou kříže ke vzkříšení a k životu s Bohem.
KVĚTNÁ NEDĚLE
Oslava Svatého týdne začíná na Květnou neděli průvodem, který symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom dostali také podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě. Tuto myšlenku vyzdvihuje zvláště žehnací modlitba nad ratolestmi: „… požehnej také nás, ať s radostí jdeme za svým Králem Kristem.“
Květná neděle spojuje Kristův královský triumf a oslavu jeho utrpení vjedno. Obojí je ve velikonočním tajemství vzájemně propojeno…
ZELENÝ ČTVRTEK
Tématem večerní liturgie jsou dvě události: Ježíšova večeře, při níž ustanovuje tajemství eucharistie a myje apoštolům nohy; Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí…
Kristus nás posiluje svým tělem a svou láskou. V této síle se pak můžeme vydávat na cestu do zaslíbené země. Na cestu, která vede i přes poušť utrpení a smrti, ale též skrze bránu vzkříšení. Cílem této cesty je „země“, ze které nebudeme vyhnáni, totiž „nové nebe a nová země“ nebeského království.
VELKÝ PÁTEK
Podle prastaré tradice se dnes neslaví eucharistická oběť, ale obřady na památku utrpení Páně. Ty mají tří části: Bohoslužbu slova (ve které se čtou pašije) zakončenou přímluvami za celý svět; uctívání kříže; přijímání.
Velký pátek je postním dnem – postem od masa a újmy v jídle.
Tento den je připomínkou dne smrti Ježíše Krista, kdy se konal proces odsouzení, jeho poprava i pohřeb.
BÍLÁ SOBOTA
Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den konfrontováni s tvrdou realitou Ježíšovy smrti, nejistoty a jistě i zoufalství. Po celý den se nekonají žádné bohoslužby. Až po západu slunce začíná velikonoční noc (vigilie).
Velikonoční vigilie je oslavou svaté noci, kdy Pán vstal z mrtvých, kdy rozlomil pouta smrti a jako vítěz vystoupil z hrobu, aby i nám otevřel cestu k životu.
Oslava Veliké noci vyjadřuje mnohými symboly a texty tento velikonoční „přechod“ (pesach) ze zajetí utrpení a smrti do života svobody a plnosti.
NEDĚLE ZMRTVÝCHVSTÁNÍ „Hod Boží velikonoční“
Kristus vstal z mrtvých za svítání „prvního dne v týdnu“, neboli „prvního dne po sobotě“ (sobota byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne).
Jako křesťané věříme, že svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo a definitivně lidem otevřel cestu k Bohu, k plnosti života s Bohem.
Viz také Neděle zmrtvýchvstání
VELIKONOČNÍ OKTÁV, doba velikonoční
Oslava Velikonoc trvá dalších padesát dní („velikonoční doba“) a vrcholí slavností Seslání Ducha svatého (Letnice). Latinský název Pentecostes znamená „padesátý den velikonoční slavnosti“. První týden po Velikonocích se nazývá „Velikonoční oktáv“. Čtyřicátý den po Velikonocích (čtvrtek v šestém velikonočním týdnu) se slaví svátek „Nanebevstoupení Páně“.
(R.Dluhošová)
