Tříkrálová sbírka

Tři králové vyšli v sobotu 8.1.2022 ve Výškovicích a Tísku a v neděli 9.1.2022 ve Slatině po jednotlivých domech a bytech v obcích, za účelem novoročního přání spojeného s třikrálovou sbírkou.

„My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujem vám, štěstí zdraví, dlouhá léta, my jsme k vám přišli z daleka.“

Těmito slovy zpěvem zahájili  své novoroční přání.

Děkujeme koledníkům a organizátorům ze Slatiny, Tísku a Výškovic za obětavost a čas, který sbírce věnovali. (R.Dluhošová)

Výsledky Tříkrálové sbírky 2022 nalezenete zde

Novoroční koncert, 2.ledna 2022 v 15 hodin

Římskokatolická farnost Slatina u Bílovce pořádá Novoroční koncert v kostele Nanebevzetí Panny Marie

Komorní orchestr Lidové konzervatoře pod vedením Alžběty Kolářové vystoupí spolu s místním pěveckým kvartetem.

2. ledna 2022 v 15 hodin

Pojďme společně hudbou přivítat nový rok. Oslavme Pána. V kostele Nanebevzetí Panny Marie, nejblíže Pánu Bohu, rozjímat a s vírou a nadějí pohledět do nového roku.

 

Slavnost Narození Páně, Boží hod vánoční

Marii nastala chvíle, kterou každým dnem očekávala – porodila miminko a s Josefem mu dali jméno Ježíš – tak jak jí to v Nazaretě řekl anděl Gabriel. Maria děťátko zabalila do plenek a Josef mu připravil postýlku v jeslích vystlaných měkkým senem.

Na pastvinách v okolí Betléma odpočívali u ohně pastýři a hlídali svá stáda ovcí. Najednou se kolem nich vše rozzářilo a před nimi se objevil anděl. Velmi se polekali, ale anděl jim hned řekl: „Nebojte se! Mám pro vás, i pro všechny lidi, radostnou zprávu. Dnes v noci se ve stáji u Betléma narodil Boží Syn! V tu chvíli se kolem něho objevili další andělé a všichni radostně zpívali: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj všem lidem, kteří ho milují!“

„DNES PŘIŠLA NA SVĚT LÁSKA…“

Evangelium mše svaté slavené za dne nám tuto Lásku ukazuje jako světlo a Slovo, které bylo od počátku a skrze něž všechno povstalo. Ev. Jan říká: „V něm byl život, a ten život byl světlem lidí. … Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.“(Jan1,4,11-14) – To je skutečnost a význam vánoc.

Vánocemi je odstartován převratný boj mezi temnotami a světlem, mezi smrtí a životem, mezi nenávistí a láskou. A Láska, která tohoto dne přišla na svět, podivuhodně zvítězila na kříži, jehož smysl ještě podivuhodněji změnila.

Světlo lásky, šířené symbolicky z Betléma, se mysticky dotýká mnoha srdcí svým světlem i teplem, a je oznamovatelem důvodu k radosti.

Narození Páně

8. prosince – Slavnost Panny Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Dnešek oslavím účastí na mši svaté a využiji možnosti vyprošovat si potřebné milosti.

Bože, Tys uchránil Pannu Marii od dědičné viny, aby byla důstojným příbytkem Tvého Syna, a pro jeho budoucí zásluhy jsi ji už od počátku zahrnul svou milostí; na její přímluvu pomáhej i nám, ať čistí dojdeme k Tobě. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

“Jsem Neposkvrněné početí.” – Tak se představila Matka Boží Bernardettě v Lurdech čtyři roky poté, co Pius IX. r. 1854 vyhlásil jako dogma, že Panna Maria byla počatá bez poskvrny dědičného hříchu.

MILOSTIPLNÁ A POŽEHNANÁ

Maria, pro vyvolení za Matku Božího Syna – Spasitele, byla od Boha obdařena dary hodnými tak velkého úkolu. Anděl Gabriel ji při zvěstování zdraví jako milostiplnou. Aby mohla dát svobodný souhlas své víry ke svému vyvolení, které jí bylo oznámeno, bylo třeba, aby byla cele nesena Boží milostí.

Tato milost spočívala v dokonalém sjednocení s Bohem, jaké je možné jen v naprosté bezhříšnosti. Od hříchu prvních lidí se všichni rodíme s dědictvím zvaným “dědičný hřích” – představujícím jistou odloučenost od Boha a náklonnost ke zlému.

Veliké obdarování, které Maria obdržela, bylo učiněno kvůli nám a předem pro zásluhy svého Syna, aby se Bůh pro naši spásu mohl stát člověkem. Církev toto ve víře dávno chápala, ale teprve roku 1854 vyslovil papež Pius IX. jako dogma: “Blahoslavená Panna Maria byla od prvního okamžiku svého početí pro zvláštní milost a výsadu všemohoucího Boha, vzhledem k zásluhám Ježíše Krista, Spasitele lidského rodu, uchráněna jakékoliv poskvrny dědičného hříchu.”(KKC 491)

Životopisy svatých

 

Prohlídka stavu krovu a střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Slatině.

Na základě upozornění pana faráře se dne 24. 9. 2021 konala prohlídka stavu krovu střechy kostela Nanebevzetí Panny Marie, Slatina u Bílovce.

Přítomni byli pan farář Piotr Kowalski  a pan Milan Chudej, stavební technik, Biskupství ostravsko-opavské.

Prohlídkou objektu bylo zjištěno, že části krovu zcela chybí, úžlabí u věže kostela a mezi hlavní lodi a presbytářem jsou vyhnilá. Příčinou současného stavu může být dlouhodobé zatékání do konstrukce krovu. Pozinkovaný plech, současná krytina, je dožilá a dochází k zátokům do konstrukce krovu.

Z prohlídky vznikl návrh: zaměřit celý kostel, udělat projektovou dokumentaci současného stavu, s průzkumem stavu všech krovů a s návrhem řešení – rekonstrukce krovů a krytiny na kostele.

Celé znění dokumentu

Krmášová mše ve Výškovicích 2.10.2021

V sobotu dne 2.10.2021 v 16.00 hodin se konala (z důvodu opravy kaple sv. Michaela) v kulturním domě ve Výškovicích krmášová mše svatá, sloužená p. Piotrem Markem Kowalskim.

Po mši svaté  bylo přátelské posezení, na němž byly k vidění předměty, nalezené v kapličce při opravě. Na úvod zahral a zazpíval nám varhaník p. Dominik Krayzel z Tísku mariánskou píseň.

Paní Wasilka Pistovčák, která je autorkou repliky nalezeného praporce z roku 1902 se z rodinných důvodů nemohla zúčastnit a paní Mgr. art. Marii Chlebovská, která restaurovala první z obrazů staré křížové cesty z roku 1887a která byla přítomná nás seznámila s restaurováním obrazů a podobných uměleckých předmětů.

Během posezení bylo připraveno pohoštění na doplnění příjemné atmosféry celé akce, ke kterému přispěla kromě našich občanů také účast otce Piotra a  navštěvníků z vedlejších obcí.

Za přípravu celé akce děkujeme hlavní organizátorce p. Mirce Balharové a dalším pomocníkům, kteří přispěli k přípravě a výzdobě celé akce.

Dejme si pozor na uzavření se v církvi

Promluva papeže Františka před modlitbou Anděl Páně v neděli 26. Září

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Evangelium dnešní liturgie vypráví o krátkém dialogu mezi Ježíšem a apoštolem Janem, který mluví jménem celé skupiny učedníků. Viděli člověka, který ve jménu Páně vyháněl démony, ale bránili mu v tom, protože nepatřil k jejich skupině. Ježíš je na tomto místě vyzývá, aby nebránili těm, kdo konají dobro, protože přispívají k uskutečnění Božího plánu (srov. Mk 9,38-41). Pak je napomíná: místo abychom lidi dělili na dobré a špatné, jsme všichni povoláni bdít nad svým srdcem, abychom nepodlehli zlu a nedali pohoršení druhým (srov. v. 42-45, 47-48).

Stručně řečeno, Ježíšova slova odhalují pokušení a nabízejí povzbuzení. Pokušení a napomenutí. Pokušením je uzavřít se. Učedníci by rádi zabránili dobrému dílu jen proto, že člověk, který ho vykonal, nepatřil k jejich skupině. Myslí si, že mají “výhradní práva na Ježíše” a že jsou jediní oprávnění pracovat pro Boží království. Tímto způsobem se však nakonec cítí privilegovaní a považují ostatní za vetřelce, dokonce se k nim chovají nepřátelsky. A to – jak víme – je kořenem mnoha špatností v dějinách: absolutismu, který často vedl k diktaturám, a násilí vůči těm, kdo se liší.

Musíme si však také dávat pozor na uzavírání se v církvi. Protože ďábel, který rozděluje – to je to, co slovo ďábel znamená, že rozděluje -, vždy podsouvá podezření, aby lidi rozdělil a odloučil. Zkouší to lstivě, a pak se může stát to, co s těmi učedníky, kteří zašli tak daleko, že dokonce vyloučili ty, kteří vyhnali samotného ďábla! Někdy i my, místo abychom byli pokornými a otevřenými společenstvími, můžeme působit dojmem, že jsme ” nejlepší ve třídě”, a držet si druhé v odstupu; místo abychom se snažili kráčet s ostatními, vystavujeme na odiv svůj “průkaz věřícího”: “Jsem věřící” – “Jsem katolík” – “Patřím k tomuto sdružení, k jinému…”. A ostatní chudáci ne. A to je hřích! Je hříchem vystavovat na odiv “průkaz věřících”, abychom mohli soudit a vylučovat. Vyprošujme si milost překonat pokušení soudit a škatulkovat a kéž nás Bůh ochrání před mentalitou “hnízda” – mentalitou žárlivě se střežit v malé skupině těch, kteří se považují za dobré: kněz se svými věrnými následovníky, pastorační pracovníci uzavření mezi sebou, aby nikdo nevnikl, hnutí, sdružení uzavřené ve svém vlastním specifickém charismatu atd. Uzavřeni. To vše vede k riziku, že se křesťanské komunity stanou místem oddělenosti, a nikoliv společenství. Duch svatý nechce uzavřenost, ale otevřenost a vstřícnost společenství, kde je místo pro každého.

A v evangeliu je pak Ježíšova výzva: Místo abychom soudili všechno a všechny, dávejme pozor sami na sebe! Ve skutečnosti hrozí, že budeme vůči druhým neoblomní a vůči sobě shovívaví. A Ježíš nás nabádá, abychom se nesmířili se zlem, a to údernými obrazy: “Je-li ve vás něco příčinou pohoršení, vyřízněte to!”. (srov. v. 43-48). Pokud vám něco ubližuje, vyřízněte to! Neříká: “Pokud je něco příčinou pohoršení, zastavte se, přemýšlejte o tom, trochu se polepšete…”. Ne: ” Řezat! Hned!” Ježíš je v tomto radikální, náročný, ale pro naše dobro, jako dobrý lékař. Každý řez, každé prořezávání má vést k lepšímu růstu a přinášet ovoce v lásce. Ptejme se tedy sami sebe: Co je ve mně v rozporu s evangeliem? Co konkrétně chce Ježíš, abych ze svého života odstranil?

Modleme se k Neposkvrněné Panně Marii, aby nám pomohla být vstřícnými vůči druhým a bdělí vůči sobě.

Přeložil Petr Vacík

vaticannews

Víra, když se neprojevuje skutky, je sama o sobě mrtvá.

Jak 2,14-18

Co to pomůže, moji bratři, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra spasit? Když bratr nebo sestra nebudou mít do čeho se obléci a budou mít nedostatek denní obživy, a někdo z vás jim řekne: „Tak s Pánem Bohem! Zahřejte se a najezte se“ – ale nedáte jim, co potřebují pro své tělo, co je jim to platné?
Stejně tak je tomu i s vírou: když se neprojevuje skutky, je sama o sobě mrtvá. Ale někdo by mohl říci: „Ty máš víru a já mám skutky.“ Ukaž mi tu svou víru, která je beze skutků! Já ti však ze svých skutků mohu dokázat svou víru.

Predstav si vieru ako plameň, ktorý horí v tvojom srdci. Tento plameň je v prvom rade darom od Boha, no ak naň neprikladáš polienka, jasnejšie horieť nebude. Bez paliva tento plamienok vyhasne. Všetci vieme, čím treba rozdúchavať vieru: modlitbou, sviatosťami a Božím slovom. Sú však aj ďalšie „polienka“, bez ktorých sa nezaobídeme: dobré skutky. Dnešné druhé čítanie nám dôrazne pripomína, že viera sa netýka len vzťahu s Pánom. Sme súčasťou tajomného Kristovho tela: Ježiš nás navzájom spojil svojou smrťou a zmŕtvychvstaním. Ak teda milujeme svojho blížneho, milujeme aj Pána a náš plameň viery horí jasnejšie. Vieme, že nás Boh povoláva, aby sme sa starali o svojich bratov a sestry, ktorí sú v núdzi – je to jeden zo spôsobov, akým odpovedáme na lásku, ktorú nám vlieva do srdca. No v každodenných starostiach a životných skúškach sa stáva, že sa zamierame len na vlastné problémy. Občas sa však musíme odpútať od seba a svojej rodiny a myslieť na druhých. A aj keď vo svojom okolí možno „nevidíme“ žiadnych núdznych, to neznamená, že neexistujú alebo nepotrebujú našu pomoc. A možno už konáš veľa dobrých skutkov. Napríklad podporuješ svoj obľúbený dobročinný projekt, dávaš jedlo chudobným alebo navštevuješ osamelú susedku. Napriek tomu sa z času na čas Ježiša opýtaj, či nemáš robiť viac alebo uvažovať o niečom inom. Počas modlitby ti možno vnukne nápad, ako môžeš slúžiť vo svojej farnosti inak, alebo ťa naplní súcitom voči trpiacim niekde vo svete. No predovšetkým ho potešíš tým, že sa zaujímaš o potreby, ktoré ležia na srdci aj jemu – a že sa zo všetkých síl usiluješ udržiavať plameň, ktorý horí v tvojom srdci.

„Pane Ježišu, klaď mi na srdce potreby druhých a ukazuj mi, ako im môžem pomôcť.“

Slovomedzinami.sk