Absolutní nekonečná dokonalost je Bůh. Bůh je láska, pravda a čistota.
Bůh stvořil člověka k obrazu svému, proto snaha člověka o lidskou dokonalost dělá Bohu radost. Proč my zdaleka dokonalí nejsme, když se chceme Bohu podobat? Naše lži, polopravdy, závisti, pýchy, hloupé hrdosti, nepochopení, odsuzování a všechny naše skutky, které jsou chápány jako zlo, nás od dokonalosti vzdalují. Rozpoznat vlastní nedokonalost a přiznat si ji je velmi těžké. Stín vidíme v důsledku působení světla, proto nedokonalost můžeme poznat díky Boží dokonalosti a nekonečné Boží milosti.
Svatý Matouš v evangeliu píše: „Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ A svatý Lukáš: „Žák není nad učitele. Je-li zcela vyučen, může se učiteli podobat.“
Člověk, který se chce od Boha učit, by měl mít čisté srdce, čisté svědomí, být nezávislý na pomíjivých věcech a myslet na svůj cíl – dojít do nebe. Svatý Pavel ve druhém listu Korinťanům píše: „….očisťme se od každé poskvrny těla i duše a přiveďme k cíli své posvěcení v bázni Boží.“ Svatý Matouš také píše: „Blaze těm, kdo mají čisté srdce.“ Na cestě k cíli jsme jako při namáhavém výstupu na vysokou horu. Číhají na nás nástrahy a léčky. Když jim podlehneme, sami sobě si do cesty stavíme překážky. Hříchem padáme o kus zpět dolů, pokáním a dobrými skutky se můžeme posunout dál a výš. Nebezpečné je myslet si, že hříchy nemáme. Jak píše ve svém listu svatý Jan: „Když někdo říká, že nemá hříchy, lže….“
Na začátku nového kalendářního roku si vzájemně přejme příliš dolů nepadat. Kéž nám v tom Bůh pomáhá a naši cestu požehná.
Dobrý Bože, děkujeme Ti, že máš s naší nedokonalostí trpělivost.
Laskavý Bože, děkujeme Ti, že nám dáváš stále nové šance, abychom si své ubohosti uvědomili.