Rubrika: Nezařazené

„Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek.“ (Mt 11, 28 – 29)

Workholismus není ctnost, ale nemoc

Nedávno se mi jeden známý chlubil, že ještě nemá vybranou předloňskou dovolenou. Asi jsem ho zklamal, protože jsem to nijak neobdivoval. Popravdě řečeno o něj mám spíš obavy. Co je za tím? Snaha oslnit svým výkonem? Potřeba dokazovat vlastní nepostradatelnost? Strach vystoupit ze zaběhané rutiny? Útěk před prázdnotou? Workholismus není ctnost, ale nemoc.

Dovolená není jen přestávka od práce. Je to čas k obnovení našich sil fyzických i psychických – tedy čas odpočinku, občerstvení. Ale také čas uvědomit si a prožít šíři a bohatost života. Teprve zastavení, změna rytmu, vystoupení za zajetých kolejí k tomu vytváří prostor. Bez tlaku neodkladných záležitostí mi může dojít, co je důležité, co jsem přehlížel. A i když může někdy dovolená přinést konfliktní situace, je to důležitý čas vztahy s našimi blízkými.

Na chvíli „vypnout“ většinou nestačí  

Většině z nás je uhoněnost, vystresovanost, vyčerpanost nepříjemná a hledáme příležitost, jak z toho kolotoče na chvíli vypadnout. A umíme si užít čas, kdy ledacos nemusíme. Pokud ale zůstaneme jen u toho, z dovolené zdaleka nenačerpáme tolik, kolik jsme mohli. Bude nás totiž i během ní strašit představa, že až se vrátíme, všechno se rozběhne nanovo.

Zdánlivě okrajová, ale podle mě klíčová je otázka, jakou mám představu o Ježíši a jeho pohledu na můj život včetně mé práce, povinností, odpočinku. Představuji si Ježíše jako přísného šéfa, který nikdy není spokojen, sotva se zastavím, hned vymyslí nový úkol, ke všem starostem ukládá mnoho dalších povinností? Pak si nejspíš o dovolené budu chtít odpočinout i od něj, možná se před ním budu chtít tak trochu schovat. Tato představa je ale, podobně jako spousta dalších, falešná.

Ježíš nás zve, abychom si odpočinuli 

Ježíš se představuje jako ten, kdo vidí naše lopocení, břemena, kterými jsme zavaleni, a chce nás občerstvit. Zve nás do své blízkosti, abychom si u něj odpočinuli, načerpali sílu a pokoj. Ať už si v přetíženosti z nejrůznějších důvodů libujeme, nebo pod ní padáme na ústa. Dovolená je příležitostí zastavit se s Ježíšem, nechat se jím uzdravit, jemu svěřit všechno, čím jsme obtíženi, co nás vyčerpává a stresuje. Můžeme spolu s ním pohlédnout z odstupu na svůj život, chce nám ukázat, co je opravdu důležité a co můžeme naopak odložit. Chce nám dát prožít, že na nic z toho nejsme sami.

Modlitba není povinnost, ze které se nevyvlíkneme ani o dovolené. Je příležitostí setkat se s Ježíšem, který občerstvuje a snímá břemena. Taková modlitba může způsobit, že dovolenou využijeme skutečně plně. Nebude to jen přestávka před dalším kolem, ale čas, který nás posune k plnosti života. 

Dne 29.5.2022 v 15.00 hodin se uskuteční v kulturním domě ve Výškovicích

Benefiční netradiční „májová“.

Benefiční znamená, že dobrovolné příspěvky budou využity ve prospěch kapličky ve Výškovicích, především na úhradu jednoho z restaurovaných obrazů křížové cesty, pak také na květinovou výzdobu a svíčky.

Netradiční bude májová v tom, že bude přizpůsobena všem občanům, aby prožili příjemné odpoledne a jejich srdce byla občerstvena a posílena v této těžké době.

„Májovou“ nás provede chrámový sbor při kostele sv. Jiří v Lubojatech, s jehož členy budete mít možnost se blíže seznámit i po akci při besedování u drobného občerstvení. Májová v uvozovkách jsme použili proto, že to nebude ani mše, ani koncert, ale něco mezi tím. Nechte se překvapit a přijďte.

Na Mariánské zastavení s hudbou různých časových epoch a básněmi Václava Renče vás zve Chrámový sbor při kostele sv. Jiří v Lubojatech a přátelé kapličky ve Výškovicích.

Drazí bratři a sestry,

chtěl bych vás všechny nejprve upřímně pozdravit. Uvolňování protiepidemických opatření nám dovolilo vrátit se ve stanoveném počtu do našich kostelů. Jistě jste po týdnech u televizních přenosů mší svatých radostně prožili přítomnost vzkříšeného Pána v Božím slově, v eucharistii, ale také ve společenství věřícího lidu. Kéž vás tato radost provází i nadále a kéž si uchováte onu touhu po eucharistii, která vás dnes na mši svatou přivedla. Ano, některá omezení stále trvají: hygienická opatření, nošení roušek, vzájemné rozestupy a možná ne všichni se do kostela hned dostanou. Naše ohleduplnost, se kterou tyto požadavky bereme vážně na sebe, je takovým vzájemným pozdravením pokoje, gestem, které vyjadřuje úctu, lásku i starostlivost o druhé.

I po rozvolnění přísných opatření dále trvá dispenz od povinné účasti na nedělní bohoslužbě a je jistě moudré, aby ho dále využívali ti, kteří patří do takzvaných ohrožených skupin především lidé starší a chronicky nemocní. Tyto především chci povzbudit a ujistit o Pánově blízkosti a lásce, která nezná zavřené dveře, vyjma zavřených srdcí. Naše modlitby vás provázejí a vy sami se pro nás stáváte znamením touhy po plném společenství, abychom při liturgickém slavení mohli zakoušet něco z radosti, že Kristus je všechno ve všech. Kéž by po tom zatoužili i ostatní naši spoluobčané. Modleme se za to.

V evangeliu nás Ježíš sám utěšuje: „Kdo mne miluje, toho bude milovat můj Otec, a také já ho budu milovat a dám se mu poznat.“ (J 14,21) Spojme to, co jsme načerpali doma v době odloučení, s novým odhodláním chválit a oslavovat Pána ve společenství bratří a sester.

Žehná

Váš biskup František Václav

www.doo.cz