SLATINA U BÍLOVCE
...Evangelium této neděle (srov. Mt 18,15-20) je vzato ze čtvrté Ježíšovy promluvy v Matoušově podání, známé jako „komunitní“ nebo „církevní“ poučování apoštolů. Dnešní úryvek mluví o bratrském napomenutí a vybízí nás uvažovat o dvojí dimenzi křesťanského života: té komunitní, jež vyžaduje ochranu společenství, jednoty církve, a té osobní, která ukládá pozornost a respekt vůči každému individuálnímu svědomí...
Existuje totiž falešný a pravý odpočinek. Jak je můžeme rozpoznat?
Po zvláštní koronavirové době a karanténě nastává léto. Léto roku 2020. V denním tisku a časopisech se již objevuje plno článků a zamyšlení nad tím, co nám vlastně uplynulé období přineslo a co vzalo. Čím pro nás bylo?...
Zlo nikdy nedaruje mír, nejprve třeští a pak hořekuje. Boží hlas nikdy neslibuje lacinou radost: vybízí nás překračovat vlastní ego, abychom nalezli pravé dobro, mír.
...V našem cyklu katechezí o modlitbě se dnes setkáme s králem Davidem. Od chlapeckých let miláček Boží byl vybrán k jedinečnému poslání, jež má ústřední místo v dějinách Božího lidu a samotné naší víry. V evangeliích bývá Ježíš vícekrát nazýván „Synem Davidovým“. Narodil se totiž jako on v Betlémě. Z Davidova pokolení podle příslibu vzejde Mesiáš: Král, který je naprosto podle Božího srdce, dokonale poslušný Otci a věrně naplňuje Jeho plán spásy...
Evanjelium tejto nedele sa začína vetou: „Nebojte sa ľudí." No keď si pozriete tento verš v Písme, tak tam je toto: „Nebojte sa ich" (Mt 10, 26). Po krátkom pátraní sa dá ľahko zistiť, že „ich" sa vzťahuje na tých, čo nás nenávidia. Teda nie na ľudí vo všeobecnosti, ale na konkrétnych ľudí, ktorí nás nenávidia a prenasledujú. Avšak aj táto nenávisť je ešte vymedzená. Nie je to nenávisť pre majetky či vzťahy, ale nenávisť pre Kristovo meno...
...Když jej Bůh povolává, je Mojžíš lidsky vzato „ztroskotancem“. Kniha Exodus ho líčí jako psance v zemi Midjan. Od mládí měl soucit se svým lidem a také se postavil na obranu utiskovaných. Brzy však zjistil, že navzdory dobrým úmyslům neplyne z jeho rukou spravedlnost, nýbrž násilí. Tak se rozpadají sny o slávě: Mojžíš už není slibným funkcionářem, předurčeným k rychlé kariéře, nýbrž někým, kdo si pohrával s příležitostmi a nyní pase stádo, které mu ani nepatří. A právě v tichu Midjanské pouště povolává Bůh Mojžíše ve zjevení hořícího keře: »„Já jsem Bůh tvého otce, já jsem Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův!“. Mojžíš zahalil svou tvář, protože se bál pohlédnout na Boha« (Ex 3,6)...
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Pokračujeme v naší katechezi o modlitbě. Kniha Geneze nám na životních osudech mužů a žen vzdálených dob umožňuje nahlédnout ty naše...