Zvony neodmyslitelně patří ke křesťanské tradici a k naší kultuře, která byla a je křesťansky utvářena.
Tak jako kostely a kaple jsou viditelným znamením vztahu člověka k Bohu, tak je hlas zvonů slyšitelným znamením tohoto vztahu. Je znamením volání Boha k člověku i člověka k Bohu. Zvon mluví svým srdcem.
Kostel bez zvonu je jako němý, tak jako zvon i člověk bez srdce.
Hlas zvonu:
- oznamuje Kristovo vzkříšení
- zve k modlitbě
- zve věřící k bohoslužbě
- připomíná smrt Pána Ježíše
- upozorňuje na proměňování
- ohlašuje radostnou událost ve farnosti (svatba)
- vybízí k modlitbě za zemřelé, oznamuje úmrtí člověka
- dává slyšitelný rozměr slavnostním příležitostem (korunovace panovníka)
- slouží jako poplachový signál (požár, povodně, vpád cizích vojsk)
ZVONY Z KOSTELA NANEBEVZETÍ P. MARIE VE SLATINĚ
SLATINSKÉ ZVONY
Na základě kostelního inventáře z roku 1804 měl farní kostel ve Slatině tyto zvony:
VELKÝ ZVON
- Váží tři centnýře (159 kg) a je na něm následující nápis: „Rok 1705. Skrz oheň, který jsem prožil, Jiří Ignác Maderhoffer z Opavy mě stvořil“ a „Tento zvon byl přelit na náklady Františka Josefa Hallamy z Jičína, poté co praskl“– odkaz na požár kostela a následný pád zvonů roku 1700.
- Ke cti Blahoslavené Panny Marie byl tento zvon posvěcen dne 29. října 1705 nejctihodnějším Augustinem Ondřejem Schmittem, kanovníkem řádu sv. Augustýna Svaté Trojice fulnecké, slatinským administrátorem zastupujícím řádného kněze Františka Blechu.
PROSTŘEDNÍ ZVON
- Váží 1 centnýř (53 kg) a je na něm nápis: „Helena z Vrbna a Bruntálu, paní na Slatině. Ondřej Borkovský z Borkova. Rok 1615“.
MALÝ ZVON
- Váží půl centnýře (26 kg) a je bez nápisu.
ZVONEK NAD PRESBYTÁŘEM
- Váží 40 liber (21 kg) a je bez nápisu.
V pozdější době se v kostele Nanebevzetí P. Marie nacházely tyto zvony:
VELKÝ ZVON
- průměr 90 cm, váha 440 kg
- Pocházel z roku 1816 a byl ulit v Olomouci. Nese nápis „Ke cti sv. Josefa“ a je na něm reliéf sv. Josefa s Ježíškem.
PROSTŘEDNÍ ZVON
- průměr 68 cm, váha 188 kg
- byl ulit v roce 1811 v Olomouci a nese nápis „Ke cti Blahoslavené P. Marie“ s reliéfem P. Marie a Ježíškem.
Oba zvony byly umístěny ve věži na stolici 122 cm široké.
MALÝ ZVON NA VĚŽI
- váha 20 kg, výška 26 cm
- Pochází ještě ze staré kapličky, byl ulit ve zvonařské dílně firmy František Stanke v Opavě. Na zvonu jsou obrazy sv. Floriána a sv. Jana Křtitele.
VELKÝ ZVON Z ROKU 1843
- Byl ulit v Olomouci Leopoldem Františkem Stankem. Je na něm reliéf Madony s Ježíškem. Nahoře obíhá nápis „AUXILLIUM CHRISTIANORUM ORA PRO NOBIS – Panno Maria Pomocná, modli se za nás“ a dole nápis „A. L. F. STANKE OLOMUCII FUSA 1843 – V Olomouci ulil roku 1843 Leopold František Stanke.“
Oba velké zvony byly v roce 1916 zabrány Rakousko-Uherskem pro válečné účely. Peníze vyplacené náhradou je přikázáno kněžím poskytnout na válečné půjčky. Zůstává pouze zvon v sanktusníku.
V roce 1922 byly ve Vítkovických železárnách ulity dva ocelové zvony. První s nápisem „Sv. Václave, Sv. Cyrile a Methode, Sv. Hedviko, orodujte za nás“. Druhý zvon nese nápis „Ke cti Sv. Kříže a Panny Marie 1922. Památce padlých vojínů ve světové válce 1914-1918″.
Slatinské zvony jsou v roce 1942 během druhé světové války zachráněny farářem Bohumilem Černockým, který do výkazu pro okupační úřady uvedl pouze malý zvon v sanktusníku. Jeden zvon si totiž kostely směly ponechat.
ZVONY Z KOSTELA SV. CYRILA A METODĚJE V TÍSKU
TÍSECKÉ ZVONY
V Tísku byly během druhé světové války zabaveny tyto zvony:
1. ZVON
- váha 580 kg; nápis nahoře: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle!“; nápis dole: „Ulil Buřil a Riss v Kuklenách l. p. 1928.“
2. ZVON
- váha neuvedena; nápis nahoře: „Ulil Buřil a Riss v Kuklenách l. p. 1928″; nápis dole: „Ave Maria! Salve Regina!“